Voněla mi kdysi růže.

Voněl mi svět.

Voněl jsi mi ty.

Jako bych přestala dýchat.

Jako bych přestala vnímat.

Šach – mat.

Letní dny a noci,

vůně cukroví,

a ten pocit…

Že můžeme všechno.

Mám to vše spojený s tebou…

Rány osudový.

Jen kousek si ukrojím,

naposled si doufat

dovolím.

Ještě naposled

to ustojím.