Tuhle story bychom mohli nazvat „Technologie vs. člověk“, ale upřímně… my už jsme asi dávno prohráli. Pod námi otevřeli Trefu – nonstop obchod pro lidi, co nikdy neví, kdy je chuť na pití, jídlo nebo životní rozhodnutí. My samozřejmě patříme do všech kategorie, takže hurá na nákup!

Dorazíme na místo, vidíme dveře, pokyny a říkáme si: „To dáme, ne? Jsme moderní lidi.“ No… nebyli jsme. Já mobil nechala pro jistotu doma úplně. Stáhli jsme tedy appku, ale bankovní identita si řekla, že s námi dnes nemluví. Tohle vypadalo na drama o dvou dějstvích – My vs. Přihlášení.

A do toho přichází duo „krok před náma“. Znáte takové páry? Jsou to ti lidé, kteří vždy dostanou lepší místo na sezení, i když jste přišli dřív, dostanou jídlo dřív v restauraci, a ještě se tváří, jako by to bylo naprosto normální. Jsou to ti, kteří při čekání na autobus nikdy nevidí dopravní zpoždění a najednou se na zastávce objeví přesně ve chvíli, kdy autobus přijíždí. A vy? Vy jste tam hodinu předem, zaspali jste budík a přistihnete se, že si s úsměvem v duchu přejete, aby jim ten jejich zázračný životní timing alespoň jednou nevyšel. Tak právě takhle se tvářili, když byli o krok napřed v našem případě – zatímco my jsme se snažili přihlásit, oni už měli aplikaci v kapse nejspís od minulého léta, ačkoli tento obchod je novinka: úsměv na tváři a košík plný nočního lovu jídla. Zatímco my jsme se hádali s neviditelnou bankou, oni si v klidu vybírali noční proviant.

A pak… tma.

Ne metaforicky. Doslova. Vypl proud. Celá naše čtvrť se ponořila do digitální doby ledové. Obchod se zavřel. Nic nefungovalo. Ani dveře. Ani aplikace. Ani naše naděje.

Dvojka „krok před náma“ tam možná sedí dodnes. Mají sice nakoupeno, ale taky možná nové trvalé bydliště. My? My jsme odešli s prázdnýma rukama a zážitkem, kterým jsme si opět dokázali, že papírové bankovky jsou fajn věc.

(pozn. redakce z dob psaní článku: Místního času 21:37. Pokud čtete tento článek, wifi naskočila.)